Diagnostika a léčba

Diagnostika a léčba lupénky

Diagnózu onemocnění určuje kožní lékař, nebo-li dermatolog. Pokud by nález nebyl jednoznačný, lze provést mikroskopické vyšetření vzorku kůže. Lékař léčbu stanoví individuálně, dle konkrétního stavu kůže. Lupénka je v dnešní době celkem dobře léčitelná, nikoliv však úplně. Vrozená dispozice i při úplném klinickém zhojení zůstává a nelze proto zabránit recidivám.

• Léky zevní:  krémy, masti, mléka, roztoky nebo gely. Většinou dermatolog nasadí k léčbě kortikoidy. Jsou to léky odvozené od hormonu kúry nadledvin se silnými protizánětlivými účinky. Proto jsou vhodné zejména v akutních fázích. Mají však i nežádoucí účinky.Kožní lékař také může doporučit ozařování, tzv.světloléčbu ( především ultrafialovým světlem). Lze ji absolvovat buď ambulantně nebo při hospitalizaci v nemocnici či v lázních.
• Léky vnitřní: podávané ústy (per orálně) či injekčně. Tyto léčiva mají spoustu nežádoucích účinků, proto jsou při jejich podávání důležité pravidelné kontroly. Před zahájením a v průběhu léčby pacient podstupuje laboratorní testy. Zcela novou skupinou léčiv u lupénky jsou tzv. biologika. Bronchitida je nemoc, která postihuje dolní dýchací cesty. Zánět průdušek - infoa akutním a chornickém zánětu. Tyto léky cíleněji zasahují do imunologických procesů u psoriázy a jsou lépe snášeny. Podávají se pouze injekčně - některé podkožně a některé nitrožilně formou infúze. Tato léčba se předepisuje u  pacientů s těžkou ložiskovou psoriázou, kde jsou minimálně dva druhy stávajících léků bez efektu.