Je lupénka dědičná? Vše, co potřebujete vědět o genetice psoriázy

Otázka, zda je lupénka dědičná, patří mezi ty nejčastější, které slýchají dermatologové od pacientů plánujících rodinu. Pokud vy nebo váš partner trpíte psoriázou, je přirozené, že máte obavy z přenosu tohoto chronického kožního onemocnění na své děti. Odpověď ovšem není úplně jednoduchá a nelze ji shrnout do prostého "ano" nebo "ne".

Genetika a lupénka: Jak to funguje?

Lupénka (psoriáza) je autoimunitní onemocnění se silným genetickým základem. To znamená, že dědičnost u lupénky hraje velmi významnou roli. Pokud se u někoho v rodině psoriáza vyskytla, existuje zvýšené riziko, že se objeví i u dalších členů.

Vědci dodnes identifikovali desítky genů (často označovaných jako PSORS1 až PSORS9), které zvyšují náchylnost k rozvoji lupénky. Nejvýznamnější z nich je komplex genů PSORS1, na který se odhaduje až třetina genetického rizika.

Zdědit tyto geny však automaticky neznamená, že nemocí stoprocentně onemocníte.

Jaká je šance přenosu na dítě?

Riziko, že vaše dítě bude mít lupénku, závisí na tom, kolik rodičů tímto onemocněním trpí:

• Jeden rodič má lupénku: Riziko, že dítě onemocní, se pohybuje okolo 10 až 15 %.
• Oba rodiče mají lupénku: Pokud trpí psoriázou otec i matka, riziko pro dítě prudce stoupá, často se uvádí pravděpodobnost 50 až 75 %.
• Nikdo v rodině lupénku nemá: I v tomto případě může dítě onemocnit. Asi ve třetině případů se lupénka objeví u pacienta, aniž by měl jakoukoliv rodinnou anamnézu.

Geny nestačí: Spouštěče lupénky

Klíčové je pochopit fakt, že k propuknutí onemocnění obvykle nestačí pouze genetická predispozice. Lupénka se řadí mezi nemoci s tzv. multifaktoriální dědičností. K tomu, aby se skryté geny "probudily" a nemoc se projevila, je často nutný nějaký vnější nebo vnitřní impuls – spouštěč.

Mezi nejčastější spouštěče lupénky patří:

• Stres: Silný emocionální nebo fyzický stres je jedním z nejběžnějších spouštěčů.
• Infekce: Zejména streptokokové infekce (např. angína) mohou vyvolat kapkovitou formu lupénky, a to hlavně u dětí.
• Poranění kůže: Tzv. Koebnerův fenomén, kdy se nová ložiska lupénky tvoří v místech řezných ran, odřenin, popálenin nebo dokonce tetování.
• Některé léky: Lithia, betablokátory, antimalarika či některé léky na vysoký krevní tlak.
• Hormonální změny: Puberta, těhotenství nebo menopauza.
• Životní styl: Kouření a nadměrná konzumace alkoholu mohou riziko propuknutí zvyšovat nebo zhoršovat průběh nemoci.

Můžete prevencí ovlivnit genetiku?

Přestože své geny ani geny svého dítěte změnit nemůžete, znalost toho, že lupénka je dědičná, vám dává výhodu. Pokud víte, že se ve vaší rodině onemocnění vyskytuje, můžete dbát na zdravý životní styl a pokusit se vyvarovat známým spouštěčům.

Co můžete udělat:

• Dbejte na včasné a důkladné zaléčení všech infekcí, zvláště těch bakteriálních (streptokokových).
• Podporujte zdravé zvládání stresu.
• Udržujte kůži dobře hydratovanou a chraňte ji před zbytečným poraněním.
• Podporujte vyváženou stravu a dostatek pohybu pro udržení silného imunitního systému.

Shrnutí: Je tedy lupénka dědičná?

Ano, lupénka dědičná je. Genetika v jejím rozvoji hraje zásadní roli. Samotné geny však neznamenají stoprocentní jistotu, že nemoc propukne. Většinou je nutná souhra genetické náchylnosti a vnějšího faktoru – spouštěče. Pokud máte psoriázu a plánujete rodinu, riziko přenosu tu je, ale zdaleka není absolutní. S dnešními moderními možnostmi biologické a systémové léčby je navíc možné případné propuknutí nemoci velmi úspěšně zvládat a zajistit kvalitní život.