Lupénka.euKlídek. Vědění. Síla.

Lupénka na patě: Účinná léčba a péče o popraskanou kůži

Lupénka na patě představuje jednu z nejbolestivějších forem tohoto zánětlivého kožního onemocnění. Běžná chůze se může proměnit v utrpení, protože kůže na patách nese celou váhu těla, a pokud je postižená psoriázou, má tendenci rohovatět, praskat a krvácet. V lékařské terminologii spadá tento problém nejčastěji pod tzv. palmoplantární psoriázu, která postihuje dlaně a chodidla.

V tomto článku rozebereme, proč lupénka na patách vzniká, jak ji rozeznat od běžných ztvrdlých pat a jaké metody léčby i domácí péče skutečně fungují.

Co je lupénka na patě (palmoplantární psoriáza)?

Palmoplantární psoriáza je specifická forma lupénky, která se lokalizuje na ploskách nohou a dlaních. Kůže na patách je přirozeně silnější než na jiných částech těla, aby odolala mechanické zátěži. Pokud se k tomu přidá zrychlené množení kožních buněk (typické pro lupénku), vzniká masivní vrstva odumřelé kůže (hyperkeratóza).

Výsledkem jsou silné stříbřité nebo žlutavé šupiny, pod kterými se skrývá zanícená a zarudlá kůže. Kvůli chybějící elasticitě zrohovatělá kůže při našlapování praská a tvoří hluboké trhliny (fisury).

Hlavní příznaky lupénky na patě:

  • Silné vrstvy zrohovatělé kůže: Nánosy tvrdé, olupující se kůže.
  • Hluboké praskliny (fisury): Bolestivé trhliny, které mohou zasahovat až do živé tkáně a krvácet.
  • Zarudnutí a zánět: Kůže na okrajích ložisek je červená a citlivá.
  • Svědění a bolest: Svědění bývá intenzivní a bolest při došlapu výrazně omezuje mobilitu.
  • Tvorba puchýřků: V případě pustulózní formy (psoriasis pustulosa) se mohou na patách a chodidlech tvořit hnisavé puchýřky (které jsou sterilní, neinfekční).

Běžně popraskané paty vs. lupénka: Jak poznat rozdíl?

Mnoho lidí si zpočátku myslí, že mají jen běžně suché a popraskané paty z nevhodné obuvi nebo špatné hydratace. Jak poznat, že jde o lupénku?

  • Běžně popraskané paty: Kůže je tvrdá převážně po obvodu paty, zabarvená spíše do žluta. Pomůže pravidelné broušení pemzou a běžný krém na nohy.
  • Lupénka na patě: Kůže je zarudlá, zánětlivá, silně se olupuje a tvoří stříbřité šupiny. Běžné mechanické obrušování stav spíše zhoršuje, protože provokuje tzv. Koebnerův fenomén (vznik nových ložisek v místě podráždění).

Příčiny a spouštěče vzniku

Příčina lupénky na chodidlech je stejná jako u jiných forem – jedná se o autoimunitní reakci na podkladě genetické predispozice. Určité faktory však mohou výsev na patách spustit nebo zhoršit:

  1. Mechanické tření a tlak: Dlouhé stání, nevhodná tvrdá obuv nebo intenzivní chůze.
  2. Stres: Emoční vypětí je jedním z nejsilnějších spouštěčů.
  3. Klimatické změny: Chladné a suché počasí kůži vysušuje a činí ji náchylnější k praskání.
  4. Infekce: Zejména streptokokové infekce (angína).
  5. Poranění kůže: Nesprávné a příliš agresivní odstraňování ztvrdlé kůže pemzou či seřezávačem.

Jak léčit lupénku na patě?

Léčba lupénky na chodidlech vyžaduje velkou trpělivost. Kůže je zde silná, což znesnadňuje pronikání léčivých látek.

1. Lokální léčba (Masti a krémy)

Základem je správná lokální terapie, kterou předepíše dermatolog, nebo volně prodejné masti.

  • Keratolytika (kyselina salicylová, urea): Prvním krokem je narušit a odstranit silnou vrstvu šupin. Krémy s obsahem kyseliny salicylové nebo vysokým procentem urey (10–30 %) kůži změkčí a pomohou šupiny šetrně odloučit.
  • Kortikosteroidy: K tlumení zánětu a svědění se na omezenou dobu používají silnější kortikoidní masti, často pod okluzivním obvazem (zabalení nohy přes noc do fólie), aby mast lépe pronikla.
  • Analoga vitaminu D3: Látky jako kalcipotriol pomáhají regulovat nadměrné množení buněk a často se kombinují s kortikoidy (např. v gelu nebo masti Daivobet).
  • Dehtové preparáty: Tradiční léčba, která zpomaluje růst buněk a mírní zánět, ačkoli dnes se používá méně kvůli odéru.

2. Fototerapie (Léčba světlem)

Ozařování úzkopásmovým UVB světlem nebo PUVA terapie (kombinace psoralenů a UVA záření) je pro palmoplantární lupénku velmi účinná. Speciální lampy lze zacílit přímo na chodidla.

3. Systémová a biologická léčba

Pokud je zasažení chodidel tak vážné, že pacient nemůže chodit a lokální léčba nezabírá, přistupuje se k systémovým lékům (metotrexát, cyklosporin, acitretin) nebo k moderní cílené biologické léčbě.

Domácí péče: Jak zklidnit popraskané paty

Vedle lékařské terapie je naprosto klíčová každodenní pečlivá rutina. Správná domácí péče může snížit bolestivost a urychlit hojení prasklin.

  • Pravidelné promašťování (emoliencia): Kůže na patách nesmí nikdy vyschnout. Mažte paty několikrát denně hutnými mastmi (např. vazelína, konopná mast, sádlo, krémy s ureou).
  • Okluzivní zábaly na noc: Před spaním naneste na paty silnou vrstvu masti na lupenku, zabalte chodidlo do potravinářské fólie a navlékněte čistou bavlněnou ponožku. Ráno bude kůže výrazně měkčí a praskliny zklidněné.
  • Léčebné koupele nohou: Solné koupele (sůl z Mrtvého moře) nebo bylinné lázně (řepík, heřmánek) pomáhají desinfikovat praskliny a změkčovat šupiny. Voda by však neměla být příliš horká.
  • Velmi opatrné obrušování: Zapomeňte na kovová struhadla a břitvy na paty. Kůži odstraňujte jen velmi jemně pomocí jemné pemzy a vždy až po důkladném odmočení. Agresivní obrušování zánět jen vyprovokuje!
  • Noste vhodnou obuv: Vyhněte se botám s tenkou a tvrdou podrážkou, botám na podpatku a obuvi, která dře. Ideální jsou měkké vložky do bot (ortopedické nebo gelové), které zmírní tlak na patu při chůzi.

Často kladené otázky (FAQ)

Je lupénka na patě nakažlivá? Ne, lupénka v žádné ze svých forem, včetně té na patách a chodidlech, není infekční a nedá se přenést na jiného člověka.

Jak dlouho se hojí praskliny na patách při lupénce? Záleží na hloubce praskliny a disciplíně v péči. Při použití okluzivních zábalů s promašťující nebo hojivou mastí (např. s obsahem zinku nebo dehtu) se hluboké trhliny mohou zatáhnout během několika dnů až dvou týdnů.

Může jít o plíseň na nohou, a ne o lupénku? Ano, lupénka na chodidlech se dá snadno zaměnit s plísňovou infekcí (tinea pedis) nebo s těžkým atopickým ekzémem. Diagnózu by měl vždy stanovit dermatolog, v případě pochybností i pomocí stěru a mykologického rozboru.

Shrnutí na závěr

Lupénka na patě je úporný a bolestivý problém, ale správnou kombinací dermatologické léčby a každodenní důsledné domácí péče jej lze dostat pod kontrolu. Základním pravidlem je kůži hydratovat, šetrně změkčovat nánosy šupin a vyhnout se drastickému mechanickému broušení pat, které by zánět jen zhoršilo. Pokud vaše paty praskají tak, že vás omezují v pohybu, neváhejte s návštěvou kožního lékaře.