Lupenka po stržení strupu: Co se stane a proč je to nebezpečné?
Lupenka (psoriáza) je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje tvorbou červených, zánětlivých ložisek pokrytých stříbřitě bílými šupinami. Tato ložiska mohou velmi často svědit a být suchá. Mnoho pacientů má tendenci tyto šupiny a strupy olupovat nebo škrábat. Co se ale přesně děje s kůží postiženou nemocí jako je lupenka po stržení strupu? V tomto článku se podíváme na následky tohoto zlozvyku a poradíme, jak správně pečovat o psoriatickou kůži.
Proč máme tendenci strhávat strupy u lupenky?
Lidé trpící psoriázou často bojují s nepřekonatelným nutkáním ložiska škrábat nebo olupovat. Důvody jsou nejčastěji:
- Svědění (Pruritus): Zánět v kůži způsobuje intenzivní svědění, které nutí k poškrábání.
- Suchá a pnoucí kůže: Nánosy šupin mohou způsobovat pocit pnutí, a jejich odstranění zdánlivě přináší krátkodobou úlevu.
- Psychologický aspekt: Stres z onemocnění může vést k podvědomému strhávání a škrábání kůže (tzv. dermatilománie).
Lupenka po stržení strupu: Rizika a Koebnerův fenomén
Pokud vás zajímá, jak reaguje lupenka po stržení strupu, odpověď bohužel není pozitivní. Strhávání šupin a strupů stav kůže výrazně zhoršuje. Zde jsou hlavní rizika:
1. Koebnerův fenomén (Izomorfní reakce)
Toto je nejzásadnější problém. Koebnerův fenomén znamená, že jakékoli mechanické poškození zdravé nebo již postižené kůže (např. škrábnutí, řeznutí, ale i stržení strupu) vyvolá v daném místě vznik nového nebo zhoršení stávajícího ložiska lupenky. Kůže reaguje na trauma zvýšeným zánětem a zrychlenou tvorbou kožních buněk.
2. Krvácení (Auspitzův fenomén)
Když násilně odstraníte stříbřité šupiny a strupy z psoriatického ložiska, často dojde k drobnému bodovitému krvácení. Tomuto jevu se odborně říká Auspitzův fenomén. Kůže pod šupinami je velmi tenká a protkaná rozšířenými cévkami.
3. Zvýšené riziko infekce
Kůže funguje jako ochranná bariéra. Lupenka po stržení strupu zanechává kůži otevřenou a zranitelnou. Do otevřených ranek se mohou snadno dostat bakterie (např. stafylokoky) a způsobit sekundární kožní infekci, která vyžaduje léčbu antibiotiky a dále zhoršuje průběh lupenky.
4. Zpomalení hojení
Každým strhnutím strupu kůži vracíte na začátek hojícího procesu. Místo aby se ložisko postupně uklidňovalo, neustále ho dráždíte a udržujete v aktivní zánětlivé fázi.
Jak správně pečovat o ložiska a zabránit škrábání?
Místo strhávání strupů a šupin je nutné zaměřit se na zjemnění kůže a zmírnění svědění správnou péčí:
- Intenzivní promašťování (Emoliencia): Používejte hutné krémy, masti a oleje, které kůži zvlhčí a změkčí ztvrdlé šupiny. Šupiny se pak budou jemně a přirozeně odličovat samy. Aplikujte emoliencia několikrát denně, zejména po koupeli.
- Keratolytika: Krémy a masti obsahující kyselinu salicylovou nebo ureu pomáhají jemně a šetrně rozpouštět nánosy šupin bez nutnosti je násilně strhávat.
- Chlazení: Pokud vás kůže silně svědí, místo škrábání přiložte na ložisko chladivý obklad nebo použijte krémy uchovávané v lednici. Chlad stahuje cévy a tlumí pocit svědění.
- Správná hygiena: Vyhněte se horkým koupelím, které kůži vysušují. Volte spíše vlažné sprchy a používejte sprchové oleje nebo syndety bez dráždivých mýdlových složek.
- Léčba předepsaná lékařem: Dodržujte lokální nebo systémovou léčbu, kterou vám předepsal dermatolog (kortikoidy, deriváty vitamínu D, biologická léčba). Ta pomůže tlumit zánět a tím i svědění a tvorbu šupin.
Závěr
Pamatujte, že lupenka po stržení strupu se vždy zhorší. I když může být nutkání odstranit suché šupiny obrovské, mechanické dráždění kůže vede přes Koebnerův fenomén k rozšíření zánětu, riziku krvácení a infekce. Základem úspěšného zvládání lupenky je jemná, ale důsledná a každodenní hydratace kůže spojená s vhodnou dermatologickou léčbou. Pokud je svědění nesnesitelné, vždy se poraďte se svým lékařem o možnostech jeho zmírnění.