Lupénka.euKlídek. Vědění. Síla.

Je lupénka přenosná? Mýty a fakta o nákaze

Lupénka (odborně psoriáza) je chronické kožní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Vzhledem k tomu, že její projevy na kůži mohou být velmi viditelné – v podobě červených, šupinatých a často zanícených ložisek – vyvolává u mnoha lidí přirozené obavy. Jednou z nejčastějších otázek, kterou si pokládají nejen samotní pacienti, ale i jejich okolí, je: Je lupénka přenosná?

V tomto článku se podrobně podíváme na téma přenosu lupénky a vyvrátíme zažité mýty.

Přenos lupénky: Jaká je pravda?

Odpověď na otázku, zda je lupénka přenosná, je jednoduchá a jednoznačná: Ne, lupénka v žádném případě není nakažlivá.

Lupénku nelze chytit od jiného člověka. Nejedná se o infekční onemocnění způsobené bakteriemi, viry nebo plísněmi. Přenos lupénky není možný žádným z běžných způsobů, kterými se šíří infekce. Nemůžete se nakazit:

  • Fyzickým kontaktem (dotykem, podáním ruky, objetím).
  • Polibkem nebo sexuálním stykem.
  • Sdílením osobních věcí (ručníky, oblečení, hřebeny).
  • Plaváním ve stejném bazénu nebo saunováním.
  • Kapénkovou infekcí (kašláním, kýcháním).

Co tedy způsobuje lupénku?

Pokud není lupénka přenosná z člověka na člověka, kde se tedy bere? Psoriáza je klasifikována jako autoimunitní onemocnění. To znamená, že imunitní systém těla omylem útočí na zdravé buňky. V případě lupénky tento útok způsobuje nepřirozeně rychlou obnovu kožních buněk. Zatímco u zdravého člověka se kožní buňky obnovují zhruba měsíc, u člověka s lupénkou tento proces trvá jen několik dní. Buňky se pak hromadí na povrchu kůže a tvoří typická šupinatá ložiska.

Přesné příčiny vzniku lupénky nejsou dodnes zcela objasněny, ale lékaři se shodují, že klíčovou roli hrají dva hlavní faktory:

1. Genetika

Lupénka má silný dědičný základ. Pokud ji má jeden z rodičů, existuje asi 10% šance, že se onemocnění projeví i u dítěte. Pokud trpí psoriázou oba rodiče, pravděpodobnost stoupá až na 50 %. Důležité je však rozlišovat mezi dědičností a nakažlivostí.

2. Spouštěče (Trigger faktory)

I když má člověk genetické předpoklady k rozvoji lupénky, onemocnění se nemusí nikdy projevit, dokud není aktivováno nějakým spouštěčem z vnějšího prostředí. Mezi běžné spouštěče patří:

  • Stres a psychické vypětí: Jeden z nejčastějších faktorů, který může odstartovat nebo zhoršit projevy nemoci.
  • Infekce: Například streptokoková infekce v krku (často spouští tzv. kapkovitou lupénku).
  • Poranění kůže: Kousnutí hmyzem, popáleniny nebo škrábnutí (tzv. Koebnerův fenomén).
  • Léky: Některé léky na vysoký krevní tlak nebo antimalarika.
  • Životní styl: Kouření a nadměrná konzumace alkoholu mohou projevy lupénky výrazně zhoršovat.

Dědičnost vs. Přenos

Je velmi důležité nezaměňovat pojmy přenos a dědičnost. Přenos znamená, že můžete nemoc získat kontaktem s infikovanou osobou (jako například chřipku nebo opar). Dědičnost znamená, že získáte určité geny od svých rodičů, které vás činí náchylnějšími k rozvoji daného onemocnění. Lupénka spadá výhradně do druhé kategorie.

Nejčastější mýty o lupénce

Okolo lupénky koluje řada nepravd, které pacientům často zbytečně komplikují život.

Mýtus: Lupénka je projevem špatné hygieny. Fakt: Lupénka nemá s osobní hygienou naprosto nic společného. Častější mytí neodstraní příčinu onemocnění a v některých případech (při použití agresivních mýdel) může pokožku naopak podráždit.

Mýtus: Lidé s lupénkou by neměli chodit do veřejných bazénů. Fakt: Vzhledem k tomu, že lupénka není nakažlivá, nehrozí ostatním návštěvníkům bazénu žádné nebezpečí. Chlorovaná voda však může pokožku pacienta vysušovat a dráždit.

Mýtus: Lupénka je jen kosmetický problém. Fakt: Psoriáza je systémové zánětlivé onemocnění. Může ovlivnit nejen kůži, ale také klouby (psoriatická artritida) a je spojována s vyšším rizikem kardiovaskulárních chorob či cukrovky.

Závěr: Osvěta a podpora pacientů

To, že lupenka přenosná není, je naprosto zásadní informace, kterou by měla znát široká veřejnost. Strach z nákazy je zcela neopodstatněný. Lidé trpící psoriázou nepotřebují, aby se jim okolí vyhýbalo – naopak, potřebují porozumění a podporu. Stigmatizace a odmítavé reakce okolí mohou u pacientů vést k psychickým problémům, stresu a depresím, což následně stav jejich pokožky ještě zhoršuje.

Pokud ve svém okolí někoho s lupénkou máte, můžete si být jisti, že podání ruky, společná káva nebo objetí jsou naprosto bezpečné.