Lupénka (psoriáza): Příčiny, spouštěče a proč vlastně vzniká

Lupénka (odborně psoriáza) je chronické, neinfekční a zánětlivé kožní onemocnění, které postihuje zhruba 2–3 % populace. Projevuje se charakteristickými červenými ložisky se stříbřitými šupinami, často na loktech, kolenou, ve vlasové pokožce nebo na zádech. Mnoho pacientů si však klade jednu zásadní otázku: Proč právě já? Jaké jsou příčiny lupénky?

Přestože moderní medicína urazila v léčbě psoriázy obrovský kus cesty, přesná příčina onemocnění není dosud zcela stoprocentně objasněna. Víme však, že se jedná o multifaktoriální onemocnění. To znamená, že za jejím vznikem nestojí jen jedna konkrétní příčina, ale spíše kombinace několika faktorů – především genetických předpokladů a poruchy imunitního systému, které jsou následně aktivovány vnějšími vlivy (tzv. spouštěči).

V tomto článku se detailně podíváme na to, co lupénku způsobuje, jaké faktory mohou nemoc zhoršovat a jak lze jejímu vzplanutí předcházet.

1. Hlavní příčiny vzniku lupénky

Jak již bylo zmíněno, základní příčiny lupénky leží hluboko v našem těle. Jedná se o kombinaci dědičnosti a chybné reakce našeho imunitního systému.

Genetika a dědičnost

Genetická predispozice hraje u psoriázy zcela zásadní roli. Pokud máte v rodině někoho, kdo lupénkou trpí, vaše riziko, že nemocí onemocníte, se výrazně zvyšuje.

Pokud má lupénku jeden z rodičů, riziko pro dítě je přibližně 10 až 25 %.
Pokud nemocí trpí oba rodiče, riziko stoupá až na 50 až 75 %.

Vědci objevili několik genů (označovaných jako PSORS1 až PSORS9), které jsou s lupénkou spojeny. Nejvýznamnější z nich je komplex genů na 6. chromozomu. Samotná přítomnost těchto genů však neznamená, že onemocníte – potřebují "probudit" určitým spouštěčem.

Porucha imunitního systému (Autoimunita)

Lupénka se řadí mezi nemoci zprostředkované imunitním systémem. U zdravého člověka trvá obnova kožních buněk přibližně 28 dní. Během této doby se buňky v hlubších vrstvách kůže postupně přesouvají na povrch, kde odumírají a odlupují se.

U člověka s lupénkou však imunitní systém (konkrétně typ bílých krvinek zvaný T-lymfocyty) začne omylem útočit na zdravé kožní buňky. To vede k uvolňování látek zvaných cytokiny, které způsobují zánět a extrémně urychlují růst nových kožních buněk. Cyklus obnovy kůže se zkracuje na pouhé 3 až 4 dny. Kůže se nestíhá přirozeně odlupovat, buňky se na povrchu hromadí a vytvářejí typická vyvýšená, zanícená a šupinatá ložiska.

2. Nejčastější spouštěče lupénky

I když máte genetické předpoklady, lupénka se nemusí nikdy projevit, dokud nedojde k interakci se spouštěcím faktorem. Spouštěče (tzv. triggery) jsou vlivy, které nemoc poprvé aktivují, nebo u již nemocných lidí způsobují její zhoršení (vzplanutí či relaps).

Ke zhoršení nebo propuknutí lupénky nejčastěji vedou následující faktory:

A) Stres a psychická zátěž

Stres je podle mnoha odborníků i samotných pacientů jedním z nejsilnějších spouštěčů lupénky. Silný emoční šok (úmrtí v rodině, rozvod, ztráta zaměstnání) nebo dlouhodobý chronický stres spouští v těle produkci stresových hormonů, které ovlivňují imunitní systém a zhoršují zánětlivé procesy.

Navíc zde funguje "začarovaný kruh": stres zhoršuje lupénku a viditelná lupénka naopak způsobuje pacientovi další psychický stres.

B) Infekce (zejména streptokokové)

Zejména u dětí a mladistvých je velmi častým spouštěčem (především tzv. kapkovité formy lupénky) bakteriální nebo virová infekce. Typickým viníkem je streptokoková angína nebo zánět horních cest dýchacích. Jakmile se imunitní systém aktivuje k boji proti infekci, může se "překlopit" do abnormální reakce, která napadne i kůži.

C) Fyzikální poranění kůže (Koebnerův fenomén)

Lupénka má specifickou vlastnost – nová ložiska se velmi často objevují na místech, kde byla kůže mechanicky podrážděna nebo poškozena. Tomuto jevu se říká Koebnerův fenomén. Může jít o:

Řeznutí, škrábnutí nebo odřeninu,
Štípnutí hmyzem,
Spálení od slunce,
Tetování nebo piercing,
Tření těsným oblečením.

D) Užívání některých léků

Některé léky předepisované na jiná onemocnění mohou psoriázu vyvolat nebo výrazně zhoršit. Mezi nejčastější patří:

Betablokátory (léky na vysoký krevní tlak a srdeční arytmie),
Lithium (využívané v psychiatrii k léčbě bipolární poruchy),
Antimalarika (např. chlorochin),
Rychlé vysazení systémových kortikosteroidů (může způsobit masivní zhoršení stavu).

E) Životospráva: Alkohol, kouření a obezita

Nezdravý životní styl je velkým nepřítelem kůže:

Kouření: Nikotin zhoršuje prokrvení kůže a podněcuje zánětlivé procesy. Riziko rozvoje lupénky je u kuřáků výrazně vyšší. Zvláště silná je souvislost mezi kouřením a tzv. pustulózní formou lupénky na dlaních a chodidlech.
Alkohol: Konzumace většího množství alkoholu oslabuje játra a narušuje metabolismus, což prokazatelně zhoršuje průběh nemoci a může snižovat účinnost léčby.
Obezita: Tuková tkáň není jen pasivní zásobárnou energie, ale produkuje zánětlivé látky (adipokiny), které udržují v těle chronický zánět.

F) Hormonální změny

Mnoho žen pozoruje změny ve stavu své lupénky v souvislosti s hormonálními výkyvy. Nemoc se často poprvé objeví v období puberty nebo menopauzy. Během těhotenství (kdy je hladina hormonů vysoká) se naopak u velké části žen stav kůže dočasně výrazně zlepší, po porodu ale nezřídka následuje silné zhoršení.

G) Počasí a klimatické vlivy

Pacientům s lupénkou většinou nesvědčí chladné, suché zimní měsíce s nedostatkem slunečního záření. Slunce a UV záření mají (v rozumné míře) na lupénku hojivý efekt, proto se stav v létě u většiny nemocných zlepšuje.

Může za lupénku špatná hygiena nebo alergie? (Mýty o příčinách)

Je důležité uvést na pravou míru několik častých mýtů:

Lupénka NENÍ infekční. Nemůžete se jí od nikoho nakazit podáním ruky, v bazénu ani pohlavním stykem.
Lupénka NENÍ způsobena špatnou hygienou. Častější mytí nemoc nevyléčí, ba naopak, příliš časté koupání v horké vodě s agresivními mýdly může kůži zbytečně vysušovat a dráždit.
Lupénka NENÍ alergická reakce. Ačkoliv se alergie může projevit na kůži (jako ekzém či kopřivka), mechanismus vzniku lupénky je zcela odlišný.

Jak předcházet vzplanutí lupénky?

I když genetiku změnit nemůžeme, eliminace spouštěčů může znamenat obrovský rozdíl v tom, jak často a s jakou silou se nemoc projevuje. Co můžete udělat pro udržení lupénky pod kontrolou?

Poznejte své spouštěče: Veďte si deník. Zaznamenávejte si, co jste jedli, jaký jste měli den (zda byl stresující) a jak se po tom vaše kůže chovala. Časem zjistíte vzorce a naučíte se vyhnout tomu, co vám škodí.
Pečujte o svou psychiku: Najděte si funkční metody zvládání stresu – ať už je to jóga, meditace, sport, procházky v přírodě, nebo pomoc psychoterapeuta.
Pravidelně promazávejte kůži: Hydratace kůže kvalitními emoliencii (krémy, mastmi) obnovuje kožní bariéru a zmenšuje riziko poškození kůže a vzniku Koebnerova fenoménu.
Nepodceňujte infekce: Pokud vás bolí v krku nebo máte podezření na angínu, včas navštivte lékaře. Rychlé přeléčení infekce antibiotiky může předejít zhoršení lupénky.
Upravte životní styl: Omezte konzumaci alkoholu na minimum, přestaňte kouřit a dbejte na pestrou stravu bohatou na protizánětlivé složky (omega-3 mastné kyseliny, antioxidanty, čerstvá zelenina). Udržování zdravé tělesné hmotnosti také výrazně pomáhá.

Závěr

Příčiny vzniku lupénky jsou složitou mozaikou složenou z genetických předpokladů a imunologických poruch. Jsou to však právě vnější spouštěče – od stresu a nemocí až po životní styl – které určují, kdy a v jaké míře nemoc propukne.

Pokud pochopíte, jaké faktory vaši nemoc zhoršují, a aktivně se jim začnete vyhýbat, získáte nad lupénkou mnohem větší kontrolu. Nezapomínejte také pravidelně konzultovat svůj stav s dermatologem, protože současná medicína nabízí širokou škálu efektivní lokální, systémové i biologické léčby.