Lupénka a stres: Začarovaný kruh a jak z něj ven

Lupénka (psoriáza) je chronické autoimunitní onemocnění, jehož projevy se často zhoršují v závislosti na různých vnějších a vnitřních faktorech. Jedním z těch vůbec nejsilnějších a nejčastějších spouštěčů je stres. Vztah mezi lupénkou a stresem je natolik úzký, že se odborníci shodují na jednom: bez zvládnutí psychické pohody je dlouhodobá léčba lupénky velmi obtížná.

Jak přesně stres ovlivňuje stav kůže a jak lze tento pomyslný začarovaný kruh rozbít?

Jak stres ovlivňuje lupénku?

Ačkoliv stres sám o sobě není primární příčinou vzniku nemoci (ta tkví v genetických predispozicích a narušené imunitě), funguje jako mocný katalyzátor.

Když se ocitnete ve stresové situaci, vaše tělo přechází do režimu "bojuj, nebo uteč" a začne vyplavovat stresové hormony, jako je kortizol a adrenalin. Tento stav má přímý dopad na imunitní systém:

Aktivace zánětu: Stresové hormony podněcují v těle produkci prozánětlivých látek (cytokinů). U lidí s lupénkou tento zánětlivý proces vede k extrémně rychlému množení kožních buněk a vzniku typických šupinatých ložisek.
Oslabení kožní bariéry: Chronický stres narušuje přirozenou ochrannou bariéru kůže, která pak mnohem hůře zadržuje vlhkost, vysušuje se a stává se náchylnější k podráždění a praskání.

Začarovaný kruh psoriázy a psychiky

Lupénka a stres tvoří dokonalý začarovaný kruh (bludný kruh), který pacienty často pohlcuje.

Stres vyvolá výsev: Náročná životní situace, tlak v práci nebo zkouškové období způsobí akutní zhoršení (flare-up) lupénky.
Výsev způsobí další stres: Viditelné červené skvrny na kůži, intenzivní svědění, bolest a obavy z reakce okolí vedou ke ztrátě sebevědomí, úzkostem a v těžších případech i k depresím.
Zhoršení stavu: Tento nově vzniklý psychosociální stres udrží hladinu zánětu v těle vysoko, čímž znemožní kůži, aby se zahojila, a ložiska se mohou dokonce dále rozšiřovat.

Zastavit tento kolotoč je pro úspěšnou léčbu klíčové.

Jak zvládat stres a pomoci své kůži

Protože lupénka reaguje na vaši psychiku, zklidnění mysli by mělo být rovnocennou součástí léčby, stejně jako mastičky nebo léky předepsané dermatologem. Co konkrétně můžete udělat pro snížení stresové zátěže?

1. Naučte se relaxační techniky

Ať už je to hluboké brániční dýchání, meditace (např. mindfulness), autogenní trénink nebo jóga, relaxační techniky pomáhají fyziologicky snižovat hladinu kortizolu v krvi. I 10 minut soustředěného zklidnění denně dokáže dělat zázraky.

2. Hýbejte se

Pravidelná fyzická aktivita je jedním z nejlepších přírodních léků na stres. Cvičení stimuluje tvorbu endorfinů, tzv. hormonů štěstí, a zároveň pomáhá tlumit systémový zánět v těle. Zvolte aktivitu, která vás baví – může to být svižná chůze, plavání (pozor na chlor, po kterém je nutné se dobře promazat) nebo jízda na kole.

3. Zkuste psychoterapii

Pokud máte pocit, že stres a úzkosti spojené s nemocí nezvládáte sami, nebojte se vyhledat odborníka. Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) má prokazatelně skvělé výsledky u pacientů s chronickými onemocněními. Pomůže vám změnit negativní vzorce myšlení a přijmout nemoc jako součást života, nikoliv jako jeho překážku.

4. Dostatečně spěte

Nedostatek spánku je pro tělo obrovským fyzickým stresem. Unavený organismus produkuje více stresových hormonů a ztrácí schopnost efektivně regenerovat kůži. Dbejte na spánkovou hygienu a dopřejte si alespoň 7 až 8 hodin kvalitního odpočinku každou noc.

5. Najděte si komunitu

Sdílení problémů s lidmi, kteří si procházejí tím samým, je neuvěřitelně osvobozující. Ať už se jedná o pacientské organizace nebo online fóra a podpůrné skupiny na sociálních sítích, zjištění, že v tom nejste sami, dokáže z psychiky sejmout velkou zátěž.

Závěrem: Přijetí jako první krok k úlevě

Lupénka je nevyzpytatelná nemoc a stres k životu bohužel patří. Cílem není žít absolutně bez stresu, to ani není možné. Cílem je naučit se se stresem pracovat a nenechat ho ovládat vaše tělo. Když se naučíte lépe zvládat své emoce a nečekané situace, odrazí se to nejen na vaší psychické pohodě, ale postupně i na čistší a klidnější pleti. Pokud je pro vás zátěž neúnosná, neváhejte o tom informovat svého dermatologa – i ten vás může nasměrovat ke správné odborné pomoci.